|
|
Konverze uvolněných hospodářských objektů zámku, Žďár nad Sázavou
Boiko, Svitlana ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Historické panství rodiny Kinských spjaté s klášterem Žďár nad Sázavou tvoří pozoruhodný soubor kulturního a přírodního dědictví. Vlastníci domény, rodina Kinských, usiluje dlouhou dobu o zhodnocení tohoto dědictví, a proto se v nedávné době rozhodla připravit konkrétní reflexi k rozvoji a rehabilitaci kláštera a jeho příslušenství přípravou globální strategie koncepce rozvoje objektu a jeho turistického využití. Ambicí rodiny Kinských je rozvíjet ve Žďáře projekt významného památkového a kulturního centra s evropským věhlasem. Jejich vůlí je vytvořit z tohoto místa významný příklad kulturního a turistického rozvoje přesahující rámec daného území Přítomnost unikátního souboru barokní kultury a architektonických památek z dílny Jana Blažeje Santiniho (poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, klášter, opatství, kostel Nanebevzetí Panny Marie, jízdárna, hřbitov, hospodářský dvůr Lyra, zámek) činí z této domény jedinečný památkový unikát a významný doklad kulturního dědictví České republiky. Areál kláštera s okolím otvírají silný potenciál volného prostoru v pozoruhodných historických objektech schopných na proměny funkce všech typů - kulturní, turistické a komerční: kulturní akce, expozice a výstavy, semináře, ubytování, restaurační provoz. V poslední době se stává aktuálnější téma veřejného kulturního prostoru. Jedna se o nových kulturních stavbách, kde by se mohli lidé každodenně scházet, bavit a vzdělávat, trávit volný čas. Dřív, za komunistické doby tuto funkce splňovali kulturní domy. .Kulturní dům (také Dům kultury, hovorově kulturák; též Osvětový dům) je zařízení, které v sobě integruje různé společenské funkce (např. slavnostní či taneční víceúčelový sál, divadlo, kino, restauraci, bar, obřadní síň, klubové místnosti, někdy též knihovnu ad.). Navazuje na tradici besedních, dělnických, lidových, národních, obecních či spolkových domů. Typologicky nemá též daleko ke sborovým domům resp. Modlitebnám či komunitním centrům. Ale moderní život diktují nové požadavky a funkce veřejného prostoru. Dnes předpokládá interaktivnější prostory něž dřív. Člověk spolupracuje s prostorem a architekturou, se zapojuje do aktivit. Vzniká nový městský prostor, který otevírá se celodennímu vícefunkčnímu využití – kulturní areál. Na základě analýz řešeného území byl zpracován návrh řešící celou lokalitu hospodářských prostorů klášteru jako komplexní celek, jehož hlavním cílem bylo vytvoření funkčního a estetického prostředí.
|
|
|
Stavba v krajině - vinařské muzeum
Šejk, Sanko ; Loutocká, Vlasta (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
15. Muzeum v přírodě Rochus Idea zřízení muzea v přírodě v Uherském Hradišti je velmi důležitá a smysluplná, neboť pomůže zachovat a prezentovat významnou část kulturního dědictví Uherskohradišťska. Tento region se vyznačuje rozmanitostí, bohatstvím typů a forem původního vesnického stavitelství, které je více než jiné oblasti tradičního kulturního dědictví ohroženo zánikem a doslova mizí z našich vesnic ze dne na den. Odbornou garanci přípravy koncepce Muzea v přírodě Rochus s etnografickou expozicí převzalo Slovácké muzeum v Uherském Hradišti s podporou významného partnera projektu Holdingu Synot. Muzeum v přírodě Rochus budou tvoři tři vzájemně provázané části. První z nich, tzv. Mařatský dvůr (16) na začátku Vinohradské ulice (11), se stane jakousi vstupní branou do celého areálu. Na něj, už v samotném areálu PARKu ROCHUS, bude navazovat druhý areál koncipovaný do podoby návesního prostoru obce z uherskohradišťského Dolňácka. Soustředí se sem například provoz vesnické hospody s nabídkou tradiční kuchyně a místních gastronomických specialit, výběrová prodejna předmětů tradiční rukodělné výroby a konání různých prezentačních činností - předvádění tradiční řemeslné výroby, řemeslných tvůrčích dílen, jednodenních i pobytových kurzů rukodělných technik, předvádění tradičních zvyků a obyčejů, konání folklorních programů, ukázek živého hospodaření a dalších aktivit. Na tuto část muzea v přírodě bude navazovat Environmentální centrum (17). 16. Environmentální centrum s pobytovým zázemím Centrum bude zaměřeno na osvětu návštěvníků, vzdělávání a aktivity pro rodiny s dětmi. Současná představa uvažuje širší škálu možností, od informačního centra Natura 2000 (2) s potřebným zázemím, až po výstavbu nové budovy ekologického střediska. Záměry muzea v přírodě (15), vzdělávání i ekologické aktivity se dobře doplňují, zejména v oblasti ukázek a výuky řemesel, pěstování a zpracování plodin, využití tradičních materiálů a technologií, ale i pro zájmové a spolkové aktivity apod. Budova centra může být řešena jako nízkoenergetická stavba vytápěná např. energetickou biomasou. Na budovu envicentra bude navazovat pobytové zázemí pro volnočasové aktivity, programy a kurzy ekologické výchovy, včetně zeleně s odpočinkovou části pro návštěvníky areálu.
|
|
|
Konverze uvolněných hospodářských objektů zámku, Žďár nad Sázavou
Boiko, Svitlana ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Historické panství rodiny Kinských spjaté s klášterem Žďár nad Sázavou tvoří pozoruhodný soubor kulturního a přírodního dědictví. Vlastníci domény, rodina Kinských, usiluje dlouhou dobu o zhodnocení tohoto dědictví, a proto se v nedávné době rozhodla připravit konkrétní reflexi k rozvoji a rehabilitaci kláštera a jeho příslušenství přípravou globální strategie koncepce rozvoje objektu a jeho turistického využití. Ambicí rodiny Kinských je rozvíjet ve Žďáře projekt významného památkového a kulturního centra s evropským věhlasem. Jejich vůlí je vytvořit z tohoto místa významný příklad kulturního a turistického rozvoje přesahující rámec daného území Přítomnost unikátního souboru barokní kultury a architektonických památek z dílny Jana Blažeje Santiniho (poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, klášter, opatství, kostel Nanebevzetí Panny Marie, jízdárna, hřbitov, hospodářský dvůr Lyra, zámek) činí z této domény jedinečný památkový unikát a významný doklad kulturního dědictví České republiky. Areál kláštera s okolím otvírají silný potenciál volného prostoru v pozoruhodných historických objektech schopných na proměny funkce všech typů - kulturní, turistické a komerční: kulturní akce, expozice a výstavy, semináře, ubytování, restaurační provoz. V poslední době se stává aktuálnější téma veřejného kulturního prostoru. Jedna se o nových kulturních stavbách, kde by se mohli lidé každodenně scházet, bavit a vzdělávat, trávit volný čas. Dřív, za komunistické doby tuto funkce splňovali kulturní domy. .Kulturní dům (také Dům kultury, hovorově kulturák; též Osvětový dům) je zařízení, které v sobě integruje různé společenské funkce (např. slavnostní či taneční víceúčelový sál, divadlo, kino, restauraci, bar, obřadní síň, klubové místnosti, někdy též knihovnu ad.). Navazuje na tradici besedních, dělnických, lidových, národních, obecních či spolkových domů. Typologicky nemá též daleko ke sborovým domům resp. Modlitebnám či komunitním centrům. Ale moderní život diktují nové požadavky a funkce veřejného prostoru. Dnes předpokládá interaktivnější prostory něž dřív. Člověk spolupracuje s prostorem a architekturou, se zapojuje do aktivit. Vzniká nový městský prostor, který otevírá se celodennímu vícefunkčnímu využití – kulturní areál. Na základě analýz řešeného území byl zpracován návrh řešící celou lokalitu hospodářských prostorů klášteru jako komplexní celek, jehož hlavním cílem bylo vytvoření funkčního a estetického prostředí.
|
|
|
Stavba v krajině - vinařské muzeum
Šejk, Sanko ; Loutocká, Vlasta (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
15. Muzeum v přírodě Rochus Idea zřízení muzea v přírodě v Uherském Hradišti je velmi důležitá a smysluplná, neboť pomůže zachovat a prezentovat významnou část kulturního dědictví Uherskohradišťska. Tento region se vyznačuje rozmanitostí, bohatstvím typů a forem původního vesnického stavitelství, které je více než jiné oblasti tradičního kulturního dědictví ohroženo zánikem a doslova mizí z našich vesnic ze dne na den. Odbornou garanci přípravy koncepce Muzea v přírodě Rochus s etnografickou expozicí převzalo Slovácké muzeum v Uherském Hradišti s podporou významného partnera projektu Holdingu Synot. Muzeum v přírodě Rochus budou tvoři tři vzájemně provázané části. První z nich, tzv. Mařatský dvůr (16) na začátku Vinohradské ulice (11), se stane jakousi vstupní branou do celého areálu. Na něj, už v samotném areálu PARKu ROCHUS, bude navazovat druhý areál koncipovaný do podoby návesního prostoru obce z uherskohradišťského Dolňácka. Soustředí se sem například provoz vesnické hospody s nabídkou tradiční kuchyně a místních gastronomických specialit, výběrová prodejna předmětů tradiční rukodělné výroby a konání různých prezentačních činností - předvádění tradiční řemeslné výroby, řemeslných tvůrčích dílen, jednodenních i pobytových kurzů rukodělných technik, předvádění tradičních zvyků a obyčejů, konání folklorních programů, ukázek živého hospodaření a dalších aktivit. Na tuto část muzea v přírodě bude navazovat Environmentální centrum (17). 16. Environmentální centrum s pobytovým zázemím Centrum bude zaměřeno na osvětu návštěvníků, vzdělávání a aktivity pro rodiny s dětmi. Současná představa uvažuje širší škálu možností, od informačního centra Natura 2000 (2) s potřebným zázemím, až po výstavbu nové budovy ekologického střediska. Záměry muzea v přírodě (15), vzdělávání i ekologické aktivity se dobře doplňují, zejména v oblasti ukázek a výuky řemesel, pěstování a zpracování plodin, využití tradičních materiálů a technologií, ale i pro zájmové a spolkové aktivity apod. Budova centra může být řešena jako nízkoenergetická stavba vytápěná např. energetickou biomasou. Na budovu envicentra bude navazovat pobytové zázemí pro volnočasové aktivity, programy a kurzy ekologické výchovy, včetně zeleně s odpočinkovou části pro návštěvníky areálu.
|
host ::
RSS.